Proč AI selhává při rozhodování o infrastruktuře (a co s tím)
Proč AI selhává při infrastruktuře (a jak to řešit)
AI dnes zvládá psaní kódu na výbornou. Funkce, routy, dotazy do databáze – tam velké jazykové modely opravdu pomáhají. Jenže jakmile přijde na infrastrukturu, najednou to drhne.
Problém je v kontextu, ne v syntaxi
AI dokáže napsat platný Terraform bez chyby. To ale nestačí. Rozhodnutí, která za kódem stojí, vyžadují znalost reálného provozu – jak dlouho má být viditelná zpráva ve frontě, jak široká mají být oprávnění nebo jak dlouho se mají zprávy uchovávat.
Model tyto hodnoty jen odhaduje podle toho, co viděl v trénovacích datech. Nemá přehled o vašem zatížení, o tom, co se stalo minulý kvartál při incidentu, ani o interních zvyklostech týmu.
Review se nezměnšuje, ale roste
Paradoxně přibývá práce při kontrole. Místo logiky aplikace teď recenzent musí ověřovat IAM politiky, porovnávat nové zdroje s existující architekturou a dohledávat konvence, které nikde nejsou zdokumentované. Když se něco pokazí, budí se v noci člověk, ne CI pipeline.
Oddělené repozitáře jako hlavní překážka
Problém není v nástrojích. Ani sebelepší moduly a validátory ho nevyřeší. Jádro věci je v tom, že aplikační kód a infrastruktura žijí v oddělených repozitářích s vlastními review procesy. AI tak rozhoduje o infrastruktuře, aniž by viděla, k čemu ji aplikace skutečně použije.
Infrastruktura jako součást typovaného kódu
Lepší cesta je přestat infrastrukturu řešit zvlášť. Místo toho ji deklarovat přímo v aplikačním kódu – například jako typovaný objekt v TypeScriptu. Framework pak sám spočítá potřebné zdroje, IAM politiky i nastavení front. Žádný hádání timeoutů, žádný ruční audit.
Výsledkem je jeden pull request místo kombinace TypeScriptu, Terraformu a ručně ověřovaných politik.
Proč to záleží při „vibe codingu“
Aplikační logiku můžete AI svěřit, protože je izolovaná a otestovaná. Infrastruktura ale potřebuje kontext z celého systému. Pokud ho nemá, vznikají chyby, které se projeví až v produkci.
Řešením není lepší promptování, ale odstranění rozdílu mezi aplikací a infrastrukturou. Když framework generuje infrastrukturu přímo z typů v kódu, riziková rozhodnutí už nejsou na bedrech AI ani unaveného recenzenta.